Vážená vládo České republiky, píšeme vám otevřený dopis. Ne proto, že bychom od vás čekali odpověď. Ale proto, že tyhle věci je potřeba jednou napsat.

O tom, čeho se bojíte

Máte paragrafy 403, 404 a 405 trestního zákoníku. Trestají „propagaci hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod". Formulace je tak vágní, že se pod ni vejde skoro cokoliv: od akademické přednášky po tričko s hvězdou.

Zákon na myšlení stojí za otázku. Co naznačuje, když stát místo argumentů sahá po trestním zákoníku?

O nás, komu je dopis podepsán

Jsme občané této země. Platíme zde daně. Voláme si sanitku, když je potřeba. Posíláme děti do vašich škol. Nejsme nepřátelé republiky. Jsme lidé, kteří si myslí, že společnost se dá uspořádat jinak, a kteří chtějí o tom mluvit nahlas.

Tu možnost omezuje zákon platný v zemi, která se označuje za demokratickou.

O historii žánru, ve kterém vám píšeme

Tento dopis má své předchůdce. Émile Zola napsal v roce 1898 „J'accuse", když Francie odsoudila nevinného důstojníka. Václav Havel napsal v roce 1975 dopis Gustavu Husákovi, když se mu zdálo, že normalizace dusí zemi. Oba byli ve své době trestáni. Oba měli pravdu.

Nesrovnáváme se s nimi. Srovnáváme se s žánrem. Otevřený dopis je nástroj, který člověk použije, když už nemá jinou možnost, jak být slyšen. A my už ji vážně nemáme.

O tom, co vás žádáme

Nežádáme nic. Otevřený dopis není petice. Není to prosba. Je to záznam. Pro vás a pro ty, kdo to jednou budou číst jako historii.

Tohle je záznam toho, že v roce 2026 v České republice skupina občanů veřejně napsala, že zákon §§ 403–405 považuje za nesvobodu a za krok neslučitelný se standardy právního státu. Že ho považuje za nástroj, kterým se moc, která se nedokáže ubránit argumenty, brání paragrafem. A že s tím nesouhlasí.

Jednou, možná brzy, možná za padesát let, tento zákon zmizí. Jako zmizela řada zákonů, které se v době svého trvání zdály samozřejmé. A tehdy bude zajímavé se zpětně ptát, kdo to pojmenoval dřív. My říkáme, že jsme to pojmenovali my.

O tom, co přijde potom

Budeme dál psát. Budeme dál mluvit. Jestli nás za to někdo bude chtít stíhat, bude to jeho volba a jeho odpovědnost před historií. Naše odpovědnost je jiná. Naše odpovědnost je neumlknout.

Klidně. Neústupně. Bez hysterie a bez strachu.

S pozdravem,
Redakce HlasPravdy.com