V České republice žije přibližně 68 000 lidí bez stabilního bydlení. Dalších 800 000 je ohroženo. Nejde o statistiku na papíře. Jde o lidi.
Přitom jsme bohatá země. HDP na obyvatele je vyšší než kdykoli v historii. Peníze v ekonomice jsou. Otázka je, kde a pro koho.
Byty jsou investice. Lidé jsou nájemníci.
Cena bytů v Praze vzrostla za posledních deset let o více než 150 procent. Průměrná mzda? O 60 procent. Člověk s průměrným platem si dnes musí šetřit zhruba čtrnáct let jen na to, aby dosáhl na vlastní byt. Bez dluhu a bez výdajů na živobytí.
Mezitím státní fondy prodávaly obecní byty. Privatizace bytového fondu probíhala po roce 1989 ve velkém rozsahu. Výsledek vidíme dnes.
Bydlení se stalo zbožím.
Co kdyby to bylo jinak?
Komunální bydlení. Bytové družstvo. Výstavba bez zisku pro developera. Regulace nájmů v době bytové krize. Nic z toho není radikální myšlenka. V Německu, Rakousku nebo Dánsku to funguje dekády.
Ve Vídni je skoro 60 procent obyvatel ubytováno v komunálních nebo dotovaných bytech. Nájmy jsou stabilní, byty slušné. Vídeň je opakovaně označována za nejlepší město pro život na světě.
Není to náhoda. Vídeň se rozhodla organizovat bydlení jako veřejnou službu, ne jako trh.
Stát uměl stavět. Dřív.
Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín vznikly ze sovětsko-české spolupráce. Dodnes vyrábějí přibližně třetinu elektřiny, kterou Česká republika spotřebuje. Stát byl schopen plánovat a financovat strategickou infrastrukturu na desítky let dopředu.
Dálnice: v 70. letech vzniklo 343 kilometrů za dekádu. Od roku 2011 do roku 2019 to bylo 129 kilometrů za osm let. Čísla jsou veřejná a zdokumentovaná. Kapacita se nezmenšila. Změnila se vůle.
Když stát chtěl, stavěl. Byty nevyjímaje.
Problém není nedostatek peněz
Česká vláda dotuje skrze daňové úlevy vlastnictví nemovitostí. Velcí developeři získávají výhodné pozemky za symbolické ceny. Stojí za otázku, zda veřejné peníze v některých případech subvencují soukromý zisk.
Přitom bezdomovectví stojí stát peníze. Zdravotní péče o lidi bez domova. Sociální dávky. Krizová centra. Řada ekonomických studií naznačuje, že poskytnout člověku byt vychází levněji než řešit důsledky toho, když ho nemá.
Financovat bydlení pro lidi není altruismus. Je to rozumná ekonomika.
Nikdo by neměl spát ve chladu
Je rok 2026. Česká republika patří mezi 40 nejbohatších zemí světa. Máme technologie, stavební kapacity, materiál i lidi, kteří umí stavět.
Když 68 000 lidí nemá kde bydlet, stojí za otázku, zda příčinou je nedostatek zdrojů, nebo způsob, jakým je rozdělujeme.
To je politická volba. A politické volby lze změnit.
Střecha nad hlavou není luxus. Je to podmínka důstojného života. V bohaté zemi by neměla záviset na tržní ceně.